skrolujte
František začal studovat gymnázium v Kyjově. Po uzavření školy odjel do Prahy k bratrovi a v roce 1917 složil maturitu. Po maturitě narukoval, výcvik absolvoval ve Vídni a poté bojoval na rumunské frontě a v Haliči. Po skončení války začal František studovat medicínu na vysoké škole v Praze, po založení Masarykovy univerzity se vrátil zpět na Moravu a studoval lékařskou fakultu. Získal titul MUC (kandidát medicíny), ale hrůzné vzpomínky z války způsobily, že nesnášel pohled na krev a studium nedokončil.
V roce 1928 František Kocourek nastoupil k firmě Baťa. Tomáš Baťa jej pověřil vybudováním pedikérské služby a jmenoval ho instruktorem pedikúry. František Kocourek byl prvním baťovským pedikérem a jeho zákazníky se během let staly i mnohé známé osobnosti. Jako instruktor pedikúry připravoval v kurzech budoucí pedikéry pro tuzemsko i zahraniční pobočky, psal příručky pro pedikéry a podnikal služební cesty do zahraničí.
Působil v Jugoslávii, čtyři měsíce strávil ve francouzském Hellocourtu. Během války byl poslán na praxi na berlínskou kliniku, kde se setkal mj. s Reinhardem Heydrichem, Josefem Goebbelsem či Evou Braunovou.
Jako baťovec a velký obdivovatel T. G. Masaryka těžce nesl rok 1948 a nástup komunistické vlády. Dále vedl kurzy pedikúry, své dlouholeté zkušenosti zachytil v učebnici Teorie a praxe pedikúry a učil na Učňovské škole obchodní pro výuku prodavačů obuvi v Koryčanech. Zemřel roku 1986.
Po provedené masáži důkladně otřeme pokožku od krému. Pak si nalejeme do dlaně trochu francovky, kterou velmi rychle rozetřeme po noze i po bérci, a provádíme rychlé protírání pokožky, aby se francovka dostala do kožních pórů. Tím se po počátečním ochlazení lépe prokrvují vlásečnice a masírovaný pocítí osvěžení. Nemá smysl vtírat francovku do pokožky, pokud je ještě nakrémována. Je to plýtvání francovkou a masírovaný z toho nic nemá.
Upozorňujeme, že osobám majícím na bércích hodně chloupků musí být masáž prováděna šetrně a s důkladným nakrémováním, ježto jinak je tahání za chloupky při nedostatečném nakrémování nepříjemné a je možnost vytrhání některých chloupků.
Stejné opatrnosti je třeba u osob majících suchou, popraskanou a jemnou pokožku (zejména to bývá ve velkých městech). V těchto případech je třeba si počínat jemně a opatrně, aby nenastalo viditelné poškození pokožky. To by umožnilo vniknutí nákazy do kůže a nežádoucí komplikace.
Úzkostlivá čistota nohou masírované osoby i rukou pedikérky je jedinou zárukou, že po masáži nevzniknou maličké, ale nepříjemné vřídky, jejichž vytvoření bývá obvykle přičítáno na vrub krému. Krém, který není chráněn před prachem, může se ovšem stát závadným. Proto si má každá pedikérka i toho být stále vědoma a nemá nechávat nádobku s krémem bez příčiny nezakrytou.
Aby nedošlo u masírované osoby k potřísnění okraje vykasaného oděvu krémem, je radno podložit šat čistým ubrouskem, který si může sama přidržet. Opět zdůrazňujeme, že nemá smyslu sypat zásyp na bérce. Tam se jistě neprojevuje potivost. Působí to odpudivě a návštěvník tím může být dotčen. Proto nemá být používáno zásypu bezmyšlenkovitě. Návštěvník musí nabýt dojmu, že byl obsloužen skutečně odborně.
Pro každou osobu musíme připravit úplně čistý ubrousek. Není přípustné upotřebení ubrousku, použitého u předchozího návštěvníka. Bylo by to těžkým proviněním proti základním požadavkům čistoty v pedikérské práci. Opět zdůrazňujeme, že je naprosto nepřípustné, aby pedikérka měla při ošetřování a masáži nohou na rukou prsteny. I snubní prsten je nutno odložit, ježto není sterilní, i když je menší pravděpodobnost, že by jím mohlo být škrábnuto.
MUC. F. Kocourek, Theorie a praxe pedikury, 1954